Více informací

More Information

Mehr Informationen

Aaada

Učení hrou (Mudr. Jan Hanousek)

Od narození?

Inu to je možná trochu přehnané, ale od věku zhruba 18 měsíců již prostá realita. Je třeba si uvědomit, že malé dítě věnuje svých prvních 6 měsíců života tomu, že intenzivně poslouchá jazyk, kterým se kolem něj mluví, a učí se rozpoznávat jednotlivé zvuky. Z provedených studií je zřejmé, že ve věku zhruba 4 let se prudce snižuje schopnost dítěte diferencovat nové fonetické zvuky. Dítě je geneticky naprogramováno osvojit si řeč, neboli řeč je pro člověka instinktem. Čím dříve se dítě začne učit cizí jazyk, tím přirozeněji si jej osvojí. V současnosti již málokdo zpochybňuje, že obdobím největších jazykových schopností je věk 2 – 8 let.

Jak se děti učí jazyk?

Učí-li se cizímu jazyku dospělý člověk, téměř vždy vychází z explicitního pochopení mluvnických pravidel. Zcela jinak se však naučil svou mateřštinu. Svou mateřštinou mluví každý prakticky bez gramatických chyb, aniž by o mluvnických pravidlech mnoho věděl. Uměli byste Vy vysvětlit cizinci, kdy má použít ve větě "umět" a kdy "znát"? Děti se učí prostřednictvím mnohočetných opakování a procvičování, napodobují dospělé, užívají metodu pokus-omyl a testují slova, jimž nerozumějí. Moderní výukové metody pro dospělé se snaží vřadit některé z těchto prvků do výuky cizích jazyků. V minulosti se nejen dospělí, ale i děti učily cizí jazyk od mluvnice a překládání slov a proto nebylo možné je naučit cizímu jazyku do doby, kdy pochopily abstraktní lingvistické pojmy. Nyní se přechází na výuku cizího jazyka tak, jak se dítě učí svou mateřštinu. Odborníci se dnes shodují na tom, že výuka jazykových dovedností v raném dětství, včetně zahájení výuky dalšího jazyka, je pro děti prospěšné.

Neutrpí tím mateřština?

Ne. Nejsou žádné podklady pro tvrzení a naopak mnoho důkazů hovořících proti tvrzení, že další jazyk v útlém věku je na úkor mateřštiny. Naopak děti hovořící více jazyky vykazují vysokou úroveň lingvistických schopností, jak je tomu například u dětí z dvojjazyčných rodin. Tyto děti hovoří minimálně stejně dobře jako jejich vrstevníci, a to oběma jazyky. Již od počátku používají jazyk podle toho, s kým hovoří. Odbornice na lingvistiku Anita Wagman tuto otázku uzavírá s tím, že studie – a to hlavně studie kanadských dětí, které se začnou učit jako cizí jazyk angličtinu nebo francouzštinu – "…důsledně potvrzují, že dvě jazykové perspektivy poskytují vědomí dítěte větší flexibilitu neverbální, matematickou i koncepční…"

Nebudou děti jazyky směšovat?

Chybování je nezbytnou součástí osvojování si jazyka. Děti se dopouštějí těchto chyb v situaci, kdy znají určité slovo jen v jednom jazyce a potřebují jej použít v jazyce druhém. V tomto případě změní slovo tak, aby co nejvíce zapadalo do mluvnice druhého jazyka. Jedná se o obdobu jevu, ke kterému dochází v situacích, kdy dítě například neumí vytvořit nepravidelný tvar slova a proto logicky dosadí tvar pravidelný. Třebaže je pravidelný tvar de facto nesprávný, dítě se spíše než chyby dopustilo improvizace s těmi prostředky, které momentálně zvládá. Toto experimentování s jazyky však nelze nazývat směšováním, neboť je součástí implicitní strategie poznávání, navíc celá řada slov je podobná nebo shodná ve více jazycích.

Aaada

Apologies, this content is only available in Czech.